Většina firem považuje zálohování za vyřešenou věc. Data jsou přece v cloudu, aplikace běží bez problémů a nikdo si nepamatuje, kdy naposledy bylo potřeba něco obnovovat. Proto bývá kvalita zálohování často přehlížena. O jeho skutečné hodnotě se totiž dozvíte až když nastane problém.

Nemusí přitom jít o žádný dramatický kybernetický útok nebo havárii serveru. Ve firemní praxi bývají mnohem častější obyčejné situace. Účetní omylem smaže důležitý soubor, někdo přepíše databázi starší verzí nebo se chyba v systému projeví až po několika dnech. Právě v takové chvíli je důležité, zda lze data obnovit a jak rychle se firma vrátí k běžné práci.

Když se omyl změní v problém

Představte si běžnou situaci v účetní kanceláři. Na konci měsíce probíhá zpracování mezd a uzávěrek. V systému se pracuje s velkým množstvím dat a změn. Po několika hodinách práce někdo zjistí, že byla omylem přepsána část databáze nebo smazána složka s důležitými podklady.

Pokud existuje kvalitní zálohování, jde většinou o nepříjemnost na několik minut nebo hodin. Pokud záloha úplně chybí nebo není možné data jednoduše obnovit, stává se z drobné chyby problém, který může zastavit práci celého týmu.

Zálohování by proto nemělo být vnímáno jen jako ochrana proti výjimečným katastrofám. Ve skutečnosti pomáhá řešit běžné provozní situace, se kterými se firmy setkávají relativně často.

Moderní zálohování není jen ochrana proti poruše

Dříve bylo zálohování spojováno hlavně s poruchou disku nebo serveru. Dnes je seznam rizik výrazně širší. Firmy řeší ransomware, chyby uživatelů, nechtěné změny databází i problémy vzniklé při aktualizacích aplikací.

Právě ransomwarové útoky ukázaly, jak důležité je mít k dispozici více než jednu kopii dat. Útočníci se dnes často nesnaží zašifrovat pouze produkční data, ale hledají také cesty k zálohám. Pokud se jim podaří poškodit i záložní data, možnosti obnovy se výrazně omezují.

Stále častěji se proto využívají takzvané immutable zálohy. Jde o nepřepsatelné kopie dat, které po určitou dobu nelze běžným způsobem měnit ani mazat. Díky tomu představují další vrstvu ochrany v situacích, kdy dojde ke kompromitaci produkčního prostředí.

Jedna záloha nestačí pro všechny situace

Každý typ zálohy řeší jiný problém. Záloha celého serveru umožňuje obnovit operační systém, instalované aplikace i jejich konfiguraci. Hodí se, když je potřeba obnovit celé prostředí po větším incidentu.

Naopak databázové zálohy bývají užitečné ve chvíli, kdy je potřeba vrátit účetní nebo ERP systém do stavu před několika hodinami či dny. Není nutné obnovovat celý server a návrat k provozu bývá výrazně rychlejší.

Nejlepší výsledky proto obvykle přináší kombinace několika vrstev ochrany, kdy se jednotlivé typy záloh vzájemně doplňují.

Cloud a zálohování nejsou totéž

Jedním z nejčastějších omylů je představa, že pokud aplikace běží v cloudu, je automaticky vyřešené i zálohování dat.

Cloudové prostředí může nabízet vysokou dostupnost, redundantní infrastrukturu nebo ochranu proti výpadku fyzického serveru. To ale nemusí znamenat, že jsou k dispozici historické kopie dat vhodné pro obnovu.

Pokud dojde k poškození databáze, nechtěnému smazání informací nebo zašifrování dat, může se problém velmi rychle promítnout do všech provozních kopií systému. Právě proto je důležité zajímat se o to, jakým způsobem má poskytovatel zálohování vyřešeno. Dobré otázky nejsou jen „Zálohujete data?“, ale například také:

• Jak často zálohy vznikají?
• Jak dlouho jsou uchovávány?
• Jsou oddělené od produkčního prostředí?
• Existují nepřepsatelné zálohy?
• Jak rychle lze data obnovit?

Stejně důležité je také vědět, zda poskytovatel pouze umožňuje zálohy vytvářet, nebo jejich průběh skutečně monitoruje a garantuje.

Jak je zálohování řešeno v AppOn.cloud

V prostředí AppOn.cloud je pravidelné zálohování součástí služby. Standardně jsou vytvářeny dvě denní kopie celého virtuálního serveru a jedna týdenní nepřepsatelná záloha.

V praxi to znamená, že zákazník má k dispozici několik bodů obnovy a současně další vrstvu ochrany proti situacím, kdy by došlo k poškození nebo kompromitaci běžných záloh.

U účetních a ERP systémů ale často dává smysl jít ještě dál. Proto bývají využívány také samostatné databázové zálohy, které umožňují obnovu konkrétní aplikace bez nutnosti vracet celé serverové prostředí do staršího stavu.

Vyšší úroveň ochrany pak přináší ukládání těchto databázových kopií do odděleného zabezpečeného úložiště mimo prostředí samotné aplikace. Díky tomu vzniká více navzájem nezávislých vrstev ochrany, které řeší různé typy incidentů.

Nejdůležitější otázka zní: Dokážeme data obnovit?

Při hodnocení zálohování by neměla být hlavním kritériem samotná existence kopií dat. Podstatné je, co se stane, až je budete opravdu potřebovat. Firma by měla vědět, jak stará budou obnovená data, jak dlouho bude obnova trvat a jaké možnosti návratu do provozu má k dispozici.

U některých systémů může být přijatelná obnova dat ze včerejška. U jiných může být ztráta několika hodin práce zásadním problémem. Stejně tak je rozdíl mezi obnovou jedné databáze a kompletní obnovou serveru. Proto je dobré vnímat zálohování jako součást řízení rizik, nikoliv jen jako technickou vlastnost cloudové služby.

Ať už firma provozuje účetnictví, ERP nebo jiné důležité aplikace, měla by vždy vědět nejen to, že zálohy existují, ale především to, jak je možné je využít, když budou skutečně potřeba. Protože skutečná hodnota zálohy se neukazuje když vzniká. Ukáže se až v okamžiku, když díky ní můžete pokračovat v práci.