Vývoj softwaru byl zatím výhradně záležitostí programátorů. To se ale mění rychleji, než většina firem čeká.

Firmy, které chtěly vlastní aplikaci nebo informační systém, musely zaměstnat vývojáře nebo si najmout externí firmu. Dnes to už tak docela neplatí – s vývojem „na zakázku“ stále častěji pomáhá umělá inteligence.

Podle analýzy platformy Hashnode z února 2026 používá 92 % amerických vývojářů AI nástroje pro psaní kódu každý den. Platforma GitHub uvádí, že 46 % veškerého nového kódu je dnes generováno AI – ještě v roce 2023 to bylo pouhých 10 %. A také Google potvrzuje, že čtvrtina jeho kódu vzniká s asistencí AI. Takže už ani nepřekvapí, že slovník Collins Dictionary zařadil výraz „vibe coding“ mezi slova roku 2025.

Co vibe coding znamená?

Pojem vibe coding poprvé použil v únoru 2025 Andrej Karpathy, výzkumník v OpenAI a bývalý vedoucí oddělení umělé inteligence ve společnosti Tesla: „Existuje nový druh programování, kterému říkám vibe coding – plně se odevzdáte nápadům, přijmete exponenciální možnosti a zapomenete, že kód vůbec existuje.“

Princip je jednoduchý – místo psaní kódu v programovacím jazyce popíšete běžnou řečí, co má aplikace dělat. AI nástroj na základě takového popisu vygeneruje funkční kód. Autor aplikace už nekontroluje kód řádek po řádku (protože mu dost možná ani plně nerozumí), ale opakovaně upřesňuje zadání, dokud výsledek přesně neodpovídá jeho představě.

Proč zrovna teď?

Nástup vibe codingu samozřejmě úzce souvisí s rozvojem schopností umělé inteligence, ale ve skutečnosti za ním stojí i další faktory:

• Nová generace nástrojů: Cursor, dnes nejpoužívanější vývojové prostředí s AI, má autonomní agenty, kteří samostatně opravují chyby. Replit umožňuje generovat kompletní aplikace na základě textového popisu a 75 % jeho uživatelů nikdy nepíše kód ručně. A platforma Lovable dosáhla ročních tržeb 100 milionů dolarů za osm měsíců od spuštění.
• Nedostatek vývojářů: V souvislosti s digitální transformací se firmy v uplynulých letech přetahovaly o vývojáře. Vibe coding pomáhá tento nedostatek lidských kapacit řešit, protože umožňuje firmám, alespoň zčásti, vyvíjet software vlastními silami.
• Rychlost a flexibilita: Funkční prototyp softwaru může díky AI vzniknout za den, a ne za několik týdnů. Pokud se ukáže jako slepá cesta, nestojí firmu desítky či stovky tisíc. Rychlost je v konkurenčním prostředí klíčová – v posledním ročníku akcelerátoru Y Combinator mělo 21 % startupů kódovou základnu tvořenou z více než 91 % AI.

Pro malé a středně velké podniky může být vibe coding zásadní změnou – ušetří čas a náklady na zdlouhavý vývoj bez záruky úspěchu. IBM ve studii z ledna 2026 dokonce uvádí, že s pomocí AI lze při vývoji interních podnikových aplikací ušetřit až 60 % času.

Paradox produktivity a další rizika

Stejně jako jiné technologie má ale i vibe coding svá rizika. Kód generovaný umělou inteligencí často obsahuje bezpečnostní nedostatky – podle dostupných analýz se zranitelnosti vyskytují ve 45 % vzorků kódu generovaného AI. A 63 % vývojářů uvádí, že opravami strávili více času, než by jim zabralo napsat jej ručně.

Nejpřekvapivější zjištění ale přinesla studie organizace METR se zkušenými vývojáři na reálných projektech. Vývojáři používající AI nástroje byli o 19 % pomalejší – přestože sami byli přesvědčeni, že jsou až o 20 % produktivnější.

AI tedy jistě zrychluje jednoduché, opakující se úkoly, ale komplikuje ty složité. Ladění neznámého kódu a odhalování skrytých chyb (zatím) zabírá zkušeným vývojářům až příliš mnoho času.

Nahradí vibe coding programátory?

Vibe coding prokazatelně funguje u prototypů, interních nástrojů a opakovaných částí kódu. Programátoři s více než deseti lety praxe vykazují s podporou AI až 81% nárůst produktivity – vědí, jak má správný kód vypadat, a dokážou rozpoznat chyby. U juniorních vývojářů jsou ale výsledky nejednoznačné.

Vibe coding tedy funguje tam, kde chyby nestojí mnoho peněz a kde je k dispozici zkušený vývojář, který dokáže výsledek posoudit.

Zatímco systémy pro správu obsahu zpřístupnily tvorbu webů, vibe coding jde dál a zpřístupňuje vývoj softwaru. Kritici ale upozorňují na záplavu nekvalitního kódu generovaného AI, který zahlcuje veřejné softwarové projekty.

Vibe coding určitě neznamená konec programátorů, ale jejich osvobození od rutinní práce. Role vývojáře se posouvá od psaní kódu ke kontrole a posuzování výsledků práce AI.

Pro firmy, které tento posun pochopí a využijí ho s ohledem na přínosy i rizika, to může být konkurenční výhoda. Využívání vygenerovaného kódu bez kontroly je ale cestou k bezpečnostním problémům a technickému dluhu. Řešení pak může být mnohem dražší než původní úspora.