Cloudy pomohou neztrácet v eHealth dech

Cloudy pomohou neztrácet v eHealth dech
Jak nyní funguje farmaceutická divize Sprinx Systems?
Pro klienty v ČR – převážně pro farmaceutické firmy a firmy ze segmentu zdravotnických prostředků – dodáváme tři typy služeb: CRM systémy (customer relationship management – označují se tak systémy pro řízení vztahů se zákazníky, pozn. red.) a  jejich přídavné moduly, dále datové služby (ať už zpracování vlastních prodejních dat společností nebo marketingová data čerpaná od státní správy ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv) a třetí jsou služby usnadňující firmám práci s veřejně přístupnými daty z oblasti správních řízení o cenách a úhradách. Pro tuto službu máme systém aplikací, jež v automatickém režimu nabízejí řadu informací, například automatické kontrolování změn a upozorňování na ně. Je to šikovná aplikace, kterou dnes v některé z modulových variant používá většina společností na trhu. Máme také klienty, pro něž řešíme specializované aplikace podle jejich vlastního zadání, tedy zákaznické programování či webové služby.

Jaké produkty z těchto tří zmíněných skupin se vám nebo vašim zákazníkům nejvíce osvědčují?
U dat ze státní správy je nejvyužívanější aplikace, která se jmenuje „Správní řízení“. Poskytuje možnost práce s probíhajícími správními řízeními nejen u produktů firmy samotné, ale i u jakéhokoli jiného registrovaného přípravku. Pokud jde o zpracování vlastních prodejních dat, dnes máme z místních nezávislých českých poskytovatelů na trhu největší podíl a náš systém poskytuje nejen on-line přístup, ale i on-line reporty, ať už definované předem nebo nastavitelné v reálném čase dle potřeb zákazníka. V ostatních oblastech je nejzajímavější komplexní propojení CRM systému, objednávkového systému pro transferové objednávky a zpracování dat do vzájemně propojeného systému ovládaného pomocí CRM. Systémy pak nemusejí být používány samostatně, ale klient zvolí jeden, z něhož lze přistupovat i do těch ostatních. Důležitý posun je v tom, že dnes již výhradně pracujeme v on-line prostředí. Aplikace v on-line režimu nejsou umístěny na zařízeních uživatelů, ale ti do nich vstupují přes uživatelské jméno a heslo. Příliš tedy nezáleží na tom, jaké zařízení máte, zda jde o telefon, tablet či PC, protože aplikaci lze používat kdekoli, kde je možnost připojení k internetu.

Soustředíte se i na jiné zákazníky než farmaceutické a přidružené firmy? 
Nyní vyvíjíme jednu variantu aplikace „Správní řízení“, která by mohla fungovat i v nemocničních lékárnách, pro něž jsou změny v úhradách zajímavé pro jejich pozitivní listy. Máme v současné době též zákazníky z oblasti zdravotnictví, kterým poskytujeme outsourcing IT služeb. Z hlediska vývoje aplikací se ale na lékárny nebo zdravotnická zařízení primárně nesoustředíme.

Poskytování informací o systému úhrad od SÚKL nyní aktuálně narušil spor mezi ústavem a firmou Tronevia. Ukazuje se, jak křehký systém vlastně je. Jakou máte zkušenost se získáváním dat od SÚKL?
Pro uživatele, kteří pracují s veřejně dostupnými daty státní správy, se situace zkomplikovala v prosinci, kdy SÚKL musel na základě předběžného opatření vypnout řadu systémů pro podporu získávání, shromažďování a uchovávání dat. Díky kolegům, kteří mají u nás tuto oblast na starost, jsme na tento stav zareagovali a řada našich klientů ani nezjistila, že většina systémů na chvíli fungovala jinak. Tuto, pro naše zákazníky nepříjemnou, situaci se nám podařilo přemostit. Naše zkušenost obecně je, že pokud se státní správa rozhodne, že data budou k dispozici, není problém je získat.

Vztahuje se vaše spolupráce na data zdravotních pojišťoven? Napadají mě například informace z pozitivních listů… 
Pro některé zákazníky sledujeme i veřejně publikované informace zdravotních pojišťoven, ty ale data v nějaké ucelené podobě komerčním subjektům obvykle neposkytují. Přístup k datům plátce by měli rádi všichni. Ale chápeme a respektujeme, že data slouží pro vnitřní potřebu a jednání s většími skupinami dodavatelů nebo s poskytovateli péče, na téma její ekonomizace.

Bez jakých dat se farmaceutické společnosti v současné době neobejdou? 
Záleží na tom, co si jednotliví členové vedení od těchto dat slibují. Datová náročnost na vstupu je velmi rozdílná. Je řada lidí, kterým stačí tři čísla, a jiní, jimž nosíte velké objemy dat a kteří stále nejsou spokojeni. Obecně se firmy velmi těžko obejdou bez dat o vlastních prodejích dle regionů. Data používají k řízení týmů, vyhodnocování výkonů marketingových aktivit. Standardně funguje, že distributoři hlásí data držitelům registrace a my ta data dle regionu zpracujeme. Když reprezentant dané firmy přijede do lékárny svého regionu, v systému si vyhledá, kolik si lékárna za poslední měsíc objednala, a sám si může vyhodnotit svou úspěšnost. Když ví, kolik lékařů v okolí lékárny je, ví také, zda je s lékaři v kontaktu, zda s nimi o těchto produktech mluvil, a sám vidí výsledný efekt své činnosti. Nepostradatelná jsou také data, jež vykreslují strukturu a chování trhu v ČR. Firma díky nim vyhodnocuje konkurenci a vývoj jednotlivých segmentů trhu.

Kudy vede cesta k větší efektivitě elektronizace systému zdravotnictví? Má jít o  koncepci svrchu, kterou (jednou snad) vytvoří ministerstvo zdravotnictví a vše zastřeší, nebo by měl odspodu, z dílčích jednotek vzniknout fungující systém?
Elektronizace je dlouhá cesta ve všech segmentech. Zejména co se týče přijetí modelu, na němž se budou všichni podílet – jeho navrhovatelé, procesní uživatelé i jeho koncoví uživatelé. Kýženým stavem je propojení pacientských dat s daty plátců a poskytovatelů, aby bylo možné posuzovat, zda v některém segmentu nevzniká problém a není třeba ho řešit. K výrazně vyšší elektronizaci zdravotnictví (protože úplná elektronizace snad ani není účelná) určitě dojde a řada dílčích kroků je již učiněná. Příkladem jsou rozsáhlé informační systémy v nemocnicích (rentgeny, laboratorní vyšetření). Zdravotní pojišťovny dlouho pracovaly na tom, aby dosáhly hladké elektronické komunikace s poskytovateli. Nejméně 80 procent fakturace mezi lékárnami, zdravotnickými zařízeními a pojišťovnami probíhá elektronicky přes portály pojišťoven. Už nyní je úroveň propojenosti zdravotnického terénu, například lékařů první linie (praktici či ambulantní specialisté), mezi sebou a mezi komplementem určitě na významně lepší úrovni než před pěti i dvěma lety. Ale postup bude pomalý, respektive tak rychlý, jak se budou jednotliví účastníci přesvědčovat, že být součástí systému je pro ně spíše pozitivní. Státní koncepce pro obraz národního eHealth mi dává smysl. Představa, která projde smysluplnou oponenturou a všichni se na ní shodnou, je přínosná zejména ve chvíli, kdy jednotlivé systémy začnou postupně samy růst. Zde musí existovat záruka jakési předběžné dohody. Je to trnitá cesta.

V dostupnosti a schopnosti využít technologie je například mezi farmaceutickými firmami a řadovými praktickými lékaři značná nerovnováha, nebude se stále prohlubovat? 
Problém bude spíše v udržování technologie v aktualizovaném stavu. Pro nikoho dnes není problém koupit si počítač, ale široké a komplikované sítě, jakou elektronické zdravotnictví bude, vyžadují nejen danou úroveň technologie a zabezpečení, ale i kontinuálního vývoje. Pokud svůj počítač nebudu aktualizovat a za pět let budu mít stále stejnou úroveň zabezpečení, bude to problém. Správce obří sítě eHealth bude muset data kvalitně zabezpečit, aby velké výměny dat probíhaly správně, a bude tudíž pracovat s technologiemi na úrovni doby, nebo ji bude i maličko předbíhat. Ostatní hráči mohou v tomto směru ztrácet dech a požadavku systému se pomalu vzdalovat. V tomto směru jsou velkou pomocí cloudové služby, kde není třeba mít ten nejsofistikovanější hardware a software, stačí mít jen dostatečný výkon pro přístup k internetu. Dnes všechny představitelné služby, ať už v primární péči či lokálních nemocničních sítích, mohou být v cloudovém prostředí. Většina provozovatelů těchto serverů má mnohonásobně vyšší zabezpečení služeb než izolované počítače doma.

Jaké novinky nás v této oblasti v nejbližší budoucnosti čekají? A co připravuje vaše společnost?
Budoucnost je určitě v cloudových službách. Co se týče medicíny, byť to dnes vypadá trochu legračně, technologicky je již dnes možné mít chytrý telefon klasické velikosti, kde si změříte jednosvodové EKG nebo analýzu krevního cukru na standardní proužek. V tuto chvíli již firmy pracují na tom, jak tento dálkový monitoring do chytrých telefonů začlenit. Je to jen otázka prolomení bariéry u plátců, kteří budou vyhodnocovat možný užitek. Otázkou zde bude také postoj operátorů a možnost vzniku na nich nezávislé sítě. Budoucnost naší divize je ve zjednodušování života našim klientům, uvedli jsme na trh další variantu CRM systému vhodnější pro firmy prodávající zdravotnické prostředky. Do našeho objednávkového systému jsme začlenili možnost objednávání formou  e-shopového katalogu s obrázkovou nabídkou, takže ten, kdo připravuje transferovou objednávku, již nemusí znát název produktu, stačí, když bude vědět, jak vypadá. Sprinx je také tvůrcem a technickým partnerem webu transparentnispoluprace.cz, kde bude zveřejňována finanční spolupráce mezi farmaceutickými společnostmi a lékaři. Na základě zadání od Asociace inovativního farmaceutického průmyslu jsme programovali technické řešení a dáváme systému technickou podporu. Velká výzva, která nyní stojí před všemi hráči segmentu, je protipadělková směrnice. Pokud se ji podaří realizovat, bude velkým průlomem v obchodování, ale hlavně evidenci léků a jejich sledování – odkud přichází, co se s nimi děje a kam případně „mizí“. Podkladové dokumenty již Evropská komise schválila, publikovala a začínají běžet dvouleté stopky jednotlivým zemím, od 1. 1. 2018 by měla být směrnice implementována.
Datum zveřejnění 1. 2. 2016 15:58:38 od | 0 komentářů
Tagy: cloud, eHealth, Sprinx, System
|<  <  1  >  >|

Nadcházející eventy

    Momentálně nepřipravujeme žádné eventy
Přinášíme Vám čtvrté číslo našeho firemního magazínu The Doers.
20. 2. 2018
Tentokrát především o E-commerce