Big data jsou mrtvá

Big data jsou mrtvá
Kde jsme na cestě k informační společnosti a znalostní ekonomice?
Nejpřesnější odpověď je, že jsme na cestě. K cíli je daleko, pro mnohé je nejasný. Odpovědi na základní otázky spojené s imperativem digitalizace hledáme s experty technologické společnosti Sprinx.

Všude kolem nás jsou miliony a miliardy bytů dat popisujících chování systémů a jejich částí. Některé firmy se s nimi snaží pracovat, většina je ale stále nechává ležet ladem. Důvody mohou být různé. První otázka zní, kdy se to vyplatí. Jiří Čáp, ředitel společnosti Sprinx, má jasno: „Rozhodně se to nevyplatí těm, kteří nejsou vnitřně připraveni výstupy z analýz využít. Pokud jde o finanční stránku, náš model potvrzuje, že optimalizací na základě analýzy dat dokážete uspořit až pětadvacet procent nákladů nebo pětadvacet procent zvýšit výnosy. Jestli těch pětadvacet procent představuje více než dva miliony ročně, mělo by to být efektivní. To je základní benchmark, který můžeme dát. Pokud vám optimalizace přinese méně než milion ročně, tak se do toho ani nepouštějte.“

Rychlost důležitější velikosti
Možná jsou trochu na vině média. Chrlíme nejrůznější termíny, od nichž čekáme velký výkony., ale málo se v nich vyznáme. Big data jsou hezkým marketingovým pojmem, ale možná vyvolávají až dojem, že je to jen pro velké. „Neoprávněně, protože big data mají všechny firmy už jen z logů svých webových stránek nebo z informací výrobních strojů a zařízení, to umějí i dvacet let staré lisy. Nicméně my tvrdíme, že big data jsou už dnes vlastně mrtvá. Ne snad proto, že by byla skutečně mrtvá, ale je to takový obchodní buzzword, který se přežil, posunul. Jsou to spíše fast data. Rychlost důležitější než velikost, laicky řečeno. Rychlost totiž vytváří konkurenční výhodu. Potřebujeme zkrátit čas, kdy od získání informace přejdeme k rozhodnutí, které přinese efekt. Tím totiž maximalizujeme svou výhodu takového efektu,“ říká Petr Slávik, šéf skupiny obchodních systémů.

Neřešme současnost
Z jiného úhlu pohledu doplňuje kolega Jiří Jinger, který je firemní expertem na bezpečnost: „Problém trochu je, že u nás a ve většině zemí kolem nás nikdo nedokáže říct, co bude za osm let. Žijeme v horizontu čtyřletého volebního období. Na jedné straně se bavíme o využití dat, s tím souvisí i jejich ochrana. Je tu směrnice GDPR, která ale vůbec neřeší to, co bychom měli řešit, totiž to, kam celý vývoj spěje. Řeší současnost, ale ta je už vlastně překonaná. Dnes je běžné sdílet data. Otázky bezpečnosti a citlivých dat dostávají úplně nový obsah. Někdo chápe výši mzdy jako citlivý osobní údaj, některé firmy mzdy svých zaměstnanců zveřejňují. Smiřme se s tím, že žádné data nejsou soukromá. Dejme citlivým datům šifrovací klíče, dejme je každému a vládněme svou identitou.“

Marketingová automatizace 
Alan Babický, šéf týmu konzultantů, má na problematiku využití dat jasný pohled. Marketingový. „Je několik typů firem. Některé jsou ochotny se přizpůsobit poznatkům zvenčí, některé ne. Pokud vyrábíte telefony a chcete mít určitý prvek či funkci v určité podobě, protože to někdo ve čtvrtém patře rozhodl, neřešte problematiku big data a datových analýz, protože ji nepotřebujete. Všechny tyhle nástroje mají smysl jen pro toho, kdo je připraven reagovat na poznatky, které získá. Ale pozor, platí i to, že některé firmy data zvenčí nepotřebují. Když máte padesát procent trhu, můžete svá data poměrně úspěšně extrapolovat a moc se nespletete. Pokud máte pět procent trhu, nemáte co extrapolovat a pak pro vás data zvenčí mají smysl.  Což je ještě jeden prostor, protože i to je segment, který vzniká, data a jejich hodnota jako externí služba. Typickým příkladem nových možností jsou tyto technologie v reklamě – dnes jede celá televizní reklama na pár tisících peoplemetrů, jejichž výsledky extrapolují na celek s takovou chybovostí, že mě až zaráží, že na základě toho jsou firmy schopny do reklamy lít miliony korun.“

Budoucnost je tady
Existují desítky firem, které si na svých vyspělých výrobních technologiích zakládají. Ale firem v Česku jsou tisíce, desetitisíce. Masu v nich tvoří ti, kteří se sice naučili běžně používat počítač a chytrý telefon, ale nejsou generací vyrostlou na technologiích, tou jsou až mileniálové. Digitalizace tu je a nemůžeme se tvářit, že ne. „ Technologie, jako například internet věcí, to není chytrá lednice, která si sama objedná mléko, ani chytré auto, které vás samo objížďkou někam doveze. To je jen špička ledovce. Ve skutečnosti už IoT je tady, ve výrobě již několik let a stává se z něj standard. Automobilky jsou na něm založeny, mobilní logistická centra také, prodejní automaty… Rutinní rozhodovací procesy přebírá umělá inteligence. Stroje se umějí samy rozhodnout, co kdy mají dělat. To není budoucnost, to je fakt.“ Uzavírá Jiří Čáp.

Digitalizace tu je, ale revoluce to není. Všichni účastníci debaty se shodují na tom, že tu pravou příležitost k digitální revoluci představuje probíhající generační obměna. Protože když na naše místa přijdou ti, kteří s technologiemi a sdíleným prostorem už přišli na svět, nebude jiná možnost.
Datum zveřejnění 13.11.2017 10:50:12 od Romana Ripper | 0 komentářů
|<  <  1  >  >|

Nadcházející eventy

    Momentálně nepřipravujeme žádné eventy
Přinášíme Vám třetí číslo našeho firemního magazínu The Doers.
2.11.2017
Tentokrát především o obchodních systémech
Close
Zanechte nám tu svůj e-mail a my Vám zašleme aktuální číslo časopisu. Další čísla Vám pak budeme zasílat automaticky. Z odběru se můžete kdykoliv odhlásit.